Zeleň v zimní zahradě

Zimní zahrada je pro milovníky zeleně velkou výzvou – koneckonců dnešní zimní zahrada je důstojným pokračovatelem tradice historických oranžérií, speciálních skleníků, budovaných v sídlech vyšších společenských vrstev. Oranžérie původně sloužily především k pěstování tehdy vzácných a exotických citrusových plodů, které byly známy jen díky náročnému dovozu ze subtropických a tropických oblastí.

Při výběru vhodné zeleně je třeba vycházet z energetických poměrů proskleného pavilonu a charakteru klimatu interiéru v přechodových obdobích, ale především v zimě. Fantazii a zájmu se meze nekladou – vycházejte vždy z nároků rostliny na slunce, vlhkost a teplotní cykly. Podle velikosti rostliny a doby kvetení můžete vytvářet zajímavé zahradní partie v různých vegetačních obdobích. Stačí tedy vzít do ruky katalog vámi oblíbené zeleně a zapojit fantazii.

Zimní zahrada nabízí jedinečný prostor pro celoroční uplatnění umění milovníků zeleně.

Foto (C) DAFE - PLAST JIHLAVA

Pokud se teplota ve vytápěné zimní zahradě (v tzv. teplé zimní zahradě) pohybuje aspoň kolem 18 °C, můžeme zde bez problémů pěstovat celou řadu tropických a teplomilných druhů rostlin, jako jsou například ibišky (Hibiscus), podslunečník pruhovaný (Abutilon striatum), zázvor (Zingiber), helikonie (Hellikonia), různé palmy, ananasy a banánovníky.

V temperované zimní zahradě, kdy se teploty v chladném období pohybují mezi 5 °C a 12 °C, rostliny proto mohou projít zimním vegetačním klidem. To jsou ideální teplotní podmínky pro fialkovec (Iochroma), kaliandru (Caliandra), klejichu (Asclepias) a mučenku (Passiflora).

V jen málo vytápěných zimních zahradách (v tzv. studených zimních zahradách) prospívají především rostliny ze zemí kolem Středozemního moře – citroník (Citrus), olivovník (Olea), fíkovník (Ficus) nebo bugénvilea (Bougainvillea).

Při vytápění zimní zahrady musíme hlídat vzdušnou vlhkost. Pokud je prostor suchý, je třeba postarat se o zvýšení vlhkosti. Dobře poslouží pokojové fontánky, misky s vodou, odpařovače a případně dokonce aktivní zvlhčovače. V zimě rostliny ošetřujeme jinak než v létě. Zaléváme méně a sledujeme, zda nedochází k přemokření půdy. I když jsou rostliny aktivní, potřebují v zimě méně vody. Přelitým rostlinám totiž hrozí nebezpečí uhnívání kořenů. Hnojení výrazně snižujeme nebo vůbec neprovádíme. V teplých zimních zahradách neustále kontrolujeme zdravotní stav zeleně a hlídáme možný výskyt škůdců, například puklice. Včasným zásahem v zárodku zabráníme rychlému rozšíření na veškeré rostliny.

I když budete zimní zahradu využívat pro pěstování zeleně, jistě se v ní najde místo na vybudování zákoutí pro příjemné posezení u šálku kávy či čaje a nerušení čtení či partičku šachu či bridže.

Ve vytápěné zimní zahradě se skvěle daří cizokrajným rostlinám, jako jsou palmy, nádherné banánovníky, papyrus či orchideje. Svým vzhledem nám zeleň připomíná příjemné chvíle zahraniční dovolené.

Foto (C) DAFE - PLAST JIHLAVA