Zeleň nad hlavou vybízí k odpočinku

Představa odpočinku v pěkném letním dnu na verandě, odpočívadle je příjemná tehdy, najdeme‑li na ploše terasy, odpočívadla i dostatek stínu. Letní polední slunce dokáže rozpálit terasu domu víc než je příjemné. K vytvoření žádaného přistínění se hodí pergoly a loubí popnuté rostlinami.

Loubí jako zahradní prvek se plně rozvinulo v období renesance. Procházky pod klenbou zeleně byly velmi oblíbené v tehdejší společností. Konstrukce porostlá povětšinou pnoucími růžemi či psím vínem vycházely od domu a končily buď průhledy do volné krajiny nebo zajímavými výtvarným prvky. Koncem minulého a začátkem našeho století se místo loubí začínají v zahradách objevovat zahradní domky a besídky. Účel a funkce se podobaly loubím, provedení však bylo jiné. Dnes se opět vracíme k loubím, i když v jiné moderní podobě.

Pergola je užitý název pro velice jednoduchou konstrukci, které se využívá jako prvku prostorového členění. Vhodným způsobem použitá pergola prostorově spojí obytný dům s odpočívadlem, vodní plochou, garáží apod. Sama o sobě je pěkným výtvarným prvkem a tvoří pěkný doplněk zahrady.

Pergola je zajímavou stavbou v zahradě, která nabízí i dostatečné soukromí.

Foto (c) VLADEKO

Volíme konstrukci pergoly

Velikost, délka a šířka pergoly je určena prostorem zahrady a charakterem domu. Pergola ve spojení s odpočívadlem musí umožnit umístění pohodlného zahradního nábytku do stínu. Použitý materiál musí odpovídat dominantě celého prostoru a domu a přitom nesmí narušovat celkové pojetí zahrady. Lehkost konstrukce pergoly je dána použitým materiálem. Ke stavbě používáme dřevo, cihly, kámen a další materiály. Pro celou stavbu je důležitý poměr výšky a šířky. Příliš nízká pergola působí tísnivě a vysoká zase nevzhledně. Vzdálenost nosných sloupků se pohybuje od 300 do 350 cm, vnitřní výška se volí kolem 220 cm. Konstrukce pergoly bývá zpravidla dřevěná. Z materiálů se používá borovice, modřín, dub, jasan a jilm. Smrkové dřevo má menší trvanlivost. Dřevo musí být vyschlé a zdravé. Nikdy nekombinujeme různé druhy dřeva!

Spodní část  dřevěné konstrukce nesmí přicházet do styku s dlouhotrvající vzlínající půdní vlhkostí

Foto (c) ARX TRADE, s.r.o.

Začínáme stavět

Stavbu začínáme výstavbou sloupků. U dřevěných konstrukcí použijeme pro nosné sloupy hranoly o průměru 12 × 12 nebo 12 × 14 cm. Rozměrový modul, tzn. rozměry hranolu, trámků, latí, vytváří konstrukce. Základy nosných sloupků 50 × 35 cm naplníme betonem, do kterého zapustíme nosníky sloupků z páskového železa. Na ně přišroubujeme sloupy tak, aby byly asi 20 cm nad betonem. Vrchní konce sloupků spojíme hranolem o rozměrech 12 × 4 nebo 12 × 6 cm. Na základní konstrukci připevňujeme střešní latě na vzdálenost cca 30 – 40 cm. Hustota uložení příček závisí na tom, jak velký prostor chceme zastínit. Ozdobně působí překrytí horizontálně položených trámků asi o 15 – 20 cm. Před sestavením pergol je nutné všechny dřevěné části důkladně naimpregnovat. Na konečné povrchové úpravě celé stavby velmi záleží. Vyhýbáme se nátěrům křiklavým. Nejpůsobivější je přírodní barva dřeva, kdy vyniká jeho struktura.

Dřevěné stavby jsou v zahradě vždy atraktivními a praktickými doplňky

Foto (c) VLADEKO

Nosné sloupky se mohou zhotovit také z kamene nebo cihel. Betonový základ podle použitého materiálu má půdorys 25 × 25 až 40 × 40 cm. Ke zvýšení stability sloupku vyztužíme střed vložením ocelového drátu nebo trubky, přičemž vnitřek vyplníme betonem. Vázání dřevěné konstrukce na sloupky se provádí pomocí páskového železa, na které dřevěné díly přišroubujeme.

V prostorově menších zahradách uděláme raději pergolu kovovou. Vypadá lehce a je trvanlivější. Trubkové nosné sloupky stavíme stejným způsobem jako dřevěné, do betonu je však zapouštíme přímo do hloubky asi 50 cm. Vhodná je kombinace nosných ocelových sloupků a dřevěné horizontální konstrukce. Kovovou konstrukci natřeme vhodnou podkladovou barvou. Konečná úprava se provádí synte­tickými barvami. Pro kovové části pergoly je nejvhodnější barva šedivá nebo černá.

Ve stavbě pergol se dá použít rovněž netradiční materiál, například bambus, větve apod. U rekreačních objektů se může místo příčných latí použít např. i tkanina. Pochopitelně trvanlivost je menší než u tradičních materiálů. Prostorové řešení plochy pod pergolou lze doplnit zídkami z keramických prefabrikátu nebo kovových mříží, které uzavírají jednu z bočních stěn pergol.

Impregnace dřeva a volba vzhledu je otázkou správného výběru nátěrových hmot

Foto (c) ARX TRADE, s.r.o.

Výběr pnoucích dřevin pro pergoly

Spojení pergoly se zahradou docílíme výsadbou vhodných pnoucích dřevin. Místa pro výsadbu musíme stanovit před výstavbou pergoly. Rostliny zpravidla vysazujeme k nosným sloupkům. Nejčastěji vysazovanými dřevinami ke konstrukcím bývaly pnoucí růže. Výběr dřevin dnes závisí na celé řadě okolností, určující jsou však stanovištní podmínky. Pro stinné polohy se hodí Aristolochia durior nebo Hedera helix. Choulostivější je Bignonia grandiflora, zahradní formy Clematis hybrida, Campsis radicans. Nenáročné dřeviny jako Polygonum baldschuanicum, Polygonum aubertii, Parthenocissus quinquefolia v krátké době popnou hustě konstrukci pergoly. Jednou z krásných pnoucích dřevin, modrofialově kvetoucích je Wisteria sinensis, vhodná do teplých a slunných poloh.

Pergolou můžeme oddělit také obytnou část od užitkové. Pak pro výsadby ke stavbám použijeme i ovocné dřeviny nebo vinnou révu. Hezkým doplňkem pergol jsou též závěsné nádoby s převislými květinami, např. pelargóniemi.

Zastřešená pergola s lehkými dřevěnými stěnami poskytuje dostatečné soukromí i ochranu v případě nepříznivého počasí.

Foto (c) ARX TRADE, s.r.o.