Využití dešťové vody v domácnosti (2)

ZAŘÍZENÍ NA ČIŠTĚNÍ DEŠŤOVÉ VODY

Filtrační jednotky okapové

Primární hrubou filtraci a předčištění dešťové vody lze zajistit již v okapových žlabech.

Filtrační podokapový hrnec je určen pro filtraci vody z jednoho okapového svodu. Při instalaci se zapouští do země a ukládá se na vrstvu betonu nebo štěrku. Tělo filtru je zpravidla z polypropylenu nebo polyetylenu. Filtrace je zajišťována sítkem, na kterém je umístěna cca 5 cm vrstva filtračního materiálu, většinou v podobě kameniva, na jejichž povrchu se zachytávají nečistoty. Mezi kamenivem a filtračním sítkem je umístěna filtrační vložka z geotextilie. Tento typ filtrů je určen pro vodu na zavlažování, na doplňování zahradních jezírek, na vsakování nebo jako hrubé předčištění pro systémy na využití dešťové vody.  Filtry nejsou samočisticí, je tedy nutná jejich pravidelná údržba.

Filtr v okapovém svodu se nasazuje přímo na okapový svod. Tyto filtry jsou určeny k odfiltrování hrubších nečistot, jako je listí, klacíky, plody ovoce, mech apod. Jemné části v podobě prachu a písku se sice z části mohou na filtru zachytit, ale z části propadnou a budou sedimentovat na dně nádrže. Filtry jsou samočisticí a není tedy potřeba jejich kontrola a údržba. Nečistoty jsou odplavovány zbytkovou vodou do kanalizace. Výtěžnost je udávána kolem 90 %. Vyrábí se většinou z plastu nebo nerezové oceli.

Lapač listí do okapového žlabu

(GLYNWED)

Znečištění okapů listím a dalšími velkými nečistotami lze zabránit instalací ochranných plastových sítěk

(GLYNWED)

Sběrač dešťové vody s filtrem

(GLYNWED)

Filtrační jednotky šachtové

Šachty jsou zpravidla plastové, mohou mít plastový nebo litinový poklop v závislosti na tom, zda budou pochozí, nebo pojízdné. Do nich lze rovněž umístit zařízení pro filtraci.

Filtrační koše v šachtě jsou vhodné pro všechny druhy využití dešťové vody. Košíčková filtrace zajistí 100% výtěžnost přefiltrované vody, neboť na rozdíl od samočisticích filtrů proteče veškerá voda skrz filtr do nádrže. Nevýhodou je nutnost údržby.

Filtrační jednotka je tvořena plastovým sítkem s poutkem pro snadnou manipulaci. Tato varianta má tři předpřipravené otvory, dva nad úrovní síta a jeden při dně. Otvory nad sítem jsou prakticky ve stejné úrovní a lze je použít jako nátok a přepad do kanalizace, nebo jako dva nátoky od dvou okapových svodů. V takovém případě musí mít jímka vlastní přepadový otvor.

Tvary filtračních košů

(GLYNWED)

Filtrační koš v tělese filtru

(GLYNWED)

Filtr na plovoucím sání

(GLYNWED)

Samočisticí šachtový filtr je tvořen plastovým tělem s jedním nebo dvěma nátoky, odtokem do jímky a odtokem do kanálu. Filtrační jednotku tvoří drátěné síto, na které dopadá znečistěná voda. Čistá voda proteče skrz filtrační plochu do nádrže a nečistoty jsou se zbytkovou vodou odplaveny do kanalizace.

Filtrační jednotky v akumulační nádrži

Tyto filtrační prostředky jsou umístěny přímo v akumulační nádrži. Jsou buď košíčkové nebo samočisticí. Další možností využití košíčkového filtru je umístění sítka do akumulační nádrže. Přepadový sifon z akumulační nádrže by měl být umístěn cca 5 cm pod filtračním košíčkem, aby v případě plné nádrže mohla voda odtékat pod košíčkem z nádrže ven.

Je-li přepad jímek napojen na veřejnou kanalizaci, je možné použít tzv. samočisticí filtrační vložky s téměř bezúdržbovým chodem. Samočisticí filtry fungují na principu válce nebo desky z filtračního materiálu, skrz které protéká znečištěná voda. Výtěžnost přefiltrované vody je v tomto případě cca 90 až 95 % podle typu filtrační vložky. Na mírně zaoblenou hranu natéká znečistěná voda, čistá voda proteče skrz filtrační plochu do nádrže a nečistoty jsou se zbytkovou vodou odplaveny do kanalizace. Toto čištění lze provádět jednostupňovou nebo dvoustupňovou filtrací.

Filtry se zpětným proplachem jsou určeny pro montáž do tlakového potrubí. Zajišťují nepřetržitou dodávku filtrované vody i během procesu čištění filtru. Jemné filtrační sítko redukuje množství cizích částic ve vodě, například úlomků rzi, nebo písečných zrnek. Tyto filtry se umísťují na výtlačné vedení za čerpadlo a díky 0,1 mm hustotě síta zajistí bezproblémový chod WC a pračky.

ZAŘÍZENÍ NA AKUMULACI DEŠŤOVÉ VODY

Filtrováním dešťové vody pomocí různých filtrů dochází k odstranění nečistot a v nich přebývajících bakterií. Dešťový odtok je zaústěn do nádrže. K udržení hygieny zachycené vody také pochopitelně přispívá, když je zachycovaná dešťová voda uskladněna na chladném místě a není vystavena přímému slunečnímu záření. Nádrže na povrchu terénu jsou většinou levnější, jsou však vystaveny kolísání teplot, světla a eventuálnímu znečištění. Z těchto důvodu se především u nových nebo rekonstruovaných objektů doporučují cisterny umístěné v zemi. Umístění nádrží ve sklepech se nedoporučuje z důvodu možné vyšší teploty a působení světla. Pokud se voda ve sklepě skladuje, neměla by teplota sklepního prostoru přesáhnout 18 °C. Při překročení této teploty vzniká výrazné nebezpečí rozvoje mikroorganismů. Pro vodu v cisternách tedy platí zásada – pokud možno co nejméně světla a co nejnižší možná teplota. Také se doporučuje z hygienických důvodů neskladovat vodu v akumulační nádrži příliš dlouho.

Ukázka provedení plastové nádrže Columbus a Cristal

(GLYNWED)

Ukázka provedení plastové nádrže Lilo s velmi nízkou konstrukční výškou pro mělké uložení

(GLYNWED)

Pokládka plastové nádrže Li-Lo do mělkého lože

(GLYNWED)

Faktory, ovlivňující kvalitu vody a hygienu při využívání dešťových vod:

• jímání ze střešních ploch bez zvláštního zatížení, například od holubů,

• filtrační systém mezi záchytnou plochou a dešťovým zásobníkem,

• sedimentace v zásobníku vlivem uklidněného přítoku,

• ochrana proti přístupu světla do zásobníku,

• těsné zakrytí zásobníku,

• ochrana zásobníku před plyny ze stok,

• ochrana zásobníku proti hmyzu a vzdutí z kanalizace,

• odběr dešťových vod alespoň 15 cm nade dnem zásobníku,

• pravidelné kontroly a údržby zařízení.

Pokud jsou tyto faktory brány na zřetel a zařízení na dešťovou vodu zřízeno a udržováno podle stavu technologie, jsou dešťové vody bez omezení použitelné na místech potřeby a pro zmíněné způsoby využití.

ZÁSOBNÍ NÁDRŽE

Zásobník může být nadzemní nebo podzemní. Velikost zásobníku se řídí velikostí střešní plochy nebo předpokládanou spotřebou dešťové vody – vždy se volí menší z obou velikostí. Objem zásobníku pro rodinný dům bývá zpravidla mezi 3 až 10 m3. Materiálové provedení nádrže se odvíjí od její velikosti a umístění. Používají se nádrže plastové, betonové, sklolaminátové nebo ocelové.

Plastové nádrže jsou vyráběné nejčastěji z polyetylénu, polypropylenu nebo pro umístění do země z plastu, zesíleného skelnými vlákny. Výhodou těchto zásobníků je odolnost proti korozi, malá hmotnost, využití prostoru variabilním uspořádáním, volba výšky nádrže podle výšky prostoru, jednoduchá montáž a údržba. Plastové nádrže mohou být bezešvé nebo svařované, válcové nebo pravoúhlé, samonosné, nebo určené k obetonování. Jímky se osazují na zhutněný štěrkový podklad (říční štěrk – kačírek 16 až 32 mm), nebo se usazují na betonovou desku. V případě nebezpečí spodní nebo povrchové vody nebo usazení do snadno propustné zeminy se doporučuje jejich obetonování v síle 15 až 20 cm.

Betonové zásobníky, které se budují podobně jako studny z jednotlivých skruží, mají tu nevýhodu, že během několika desítek let přestanou v kontaktních místech těsnit. Tuto nevýhodu nemají monolitické betonové jímky. Naopak výhodou betonových nádrží je přirozená neutralizace kyselé dešťové vody, kterou v plastovém zásobníku zajistí kousek přírodního vápence. Stejně jako plastové jímky se i betonové nádrže používají pod příjezdovými cestami, protože jsou odolné vůči velkému vnějšímu tlaku.

Konstrukční provedení sklolaminátových nádrží

(MIROSEP)

Akumulační nádrže se pod úrovní terénu ukládají na betonovou desku nebo pískový zásyp

(MIROSEP)

Zásady pro správnou funkci zásobníku

Přívod dešťové vody se opatřuje uklidňujícím prvkem, který usměrňuje proud přitékající vody ode dna zásobníku, aby se částečky nezachycené filtrem usadily na dně a nebyly rozvířeny. Přes odsávací zařízení, umístěné na pružném sacím potrubí, se voda odebírá asi 150 mm pod horní hladinou. Nádrž by měla alespoň několikrát do roka přetéci, aby se zaručilo odplavení nečistot z hladiny.

Zachycené vody mají být svedené tak, aby nevznikal hluk ze šplouchání vody, aby byl kyslík vnášený i do hlubších vrstev vody a aby se nevířily usazeniny na dně zásobníku.

ZAŘÍZENÍ NA ČERPÁNÍ VODY

U klasické studny nebo klasické vodárny je voda čerpána sacím košem, umístěném na dně studny nebo nádrže. Nevýhodou tohoto systému je, že společně s vodou jsou nasávány drobné nečistoty, sedimentující postupem času u dna nádrže. Aby byla zaručena maximální možná čistota nasávané vody, je sací koš umístěn na plovoucí sací hadici a je zavěšen na plováku. Tato technologie zaručuje nasávání vody v hloubce cca 15 cm pod hladinou, kde žádné nečistoty nejsou.

Při přeplnění zásobníku odtéká plovoucí vrstva nečistot (prach, pyl apod.) přepadovým zápachovým uzávěrem. Průměr přepadového zápachového uzávěru musí být větší než přívod vody do zásobníku. Přepad je chráněný proti zpětnému vzdutí vody z kanalizace jeho umístěním nad rovinou zpětného vzdutí. Není-li to konstrukčně možné, umístí se do potrubí ze zásobníku pojistné zařízení proti vzduté vodě nebo se instaluje ponorné čerpadlo do zásobníku, spouštěné plovákovým spínačem, které přečerpá přebytečnou vodu nad hladinu vzdutí v kanále. Přepad, tvořený sifonovým prvkem, může být doplněn mřížkou proti drobným hlodavcům.

Čerpadla je možné ovládat ručně, tj. zasunutím síťového kabelu do zásuvky nebo pomocí tlakové jednotky, která čerpadlo vypne při zastavení odběru vody. Hadici je možné připojit přímo na čerpadlo nebo je při použití tlakové jednotky možné vybudovat klasický rozvod vody s kohoutky.

Ponorná čerpadla jsou nejjednodušším řešením čerpání vody. Jsou vybavena plovákovým spínačem, který vypne čerpadlo při nedostatku vody a ochrání ho tak před poškozením. Čerpadlo se zavěsí cca 10 až 15 cm nad dno nádrže, čímž se zajistí odebírání relativně čisté vody. Prostor pod čerpadlem tak tvoří rezervu na sedimentování kalů. Je-li ponorné čerpadlo vybaveno sacím košem na hadici s plovákem, je možné usazení tohoto čerpadla na dno nádrže. Ponorné čerpadlo lze použít například u systému na zavlažování zahrady.

Sací čerpadla jsou umístěna mimo prostor nádrže a je nutné pro ně najít místo do cca deseti metrů od nádrže. K čerpadlu je nutné napojit sací vedení, opatřené sacím košem a zpětnou klapkou. Sací koš může být opatřen plovákem, který zajistí odebírání vody cca 10 cm pod hladinou, nebo je možné cca 10 až 15 cm nad dno nádrže umístit klasický sací koš, čímž se zajistí odebírání relativně čisté vody. Prostor pod sacím košem pak tvoří rezervu na sedimentování kalů.

Řídicí doplňovací jednotky mají za úkol zajistit doplnění pitné vody do systému v případě sucha. Doplňování pitné vody se provádí do akumulační nádrže nebo přímo do výtlačného potrubí. Systém pitné a dešťové vody musí být podle ČSN EN 1717 oddělen. Hladinový senzor při nedostatku dešťové vody dá signál řídícímu centru, které pomocí elektromagnetického ventilu přepne na odběr vody z vodovodního řadu.

Mezi výtokem z potrubí pitné vody a přítokovou nálevkou musí být zachovaná vzdálenost odpovídající dvojnásobku vnitřního průměru potrubí s pitnou vodou (minimálně 20 mm). Přítok musí být nejméně 150 mm nad možnou hladinou vzduté vody.

Návrh systému, výpočet velikosti zásobníku

Při výpočtu objemu a velikosti zásobníku pro akumulaci dešťové vody je nutné přihlížet k optimalizaci s ohledem na uvažovanou spotřebu vody v objektu, srážkové poměry v regionu podle ročního srážkového úhrnu, velikosti jímací plochy, nutnosti občasného přeplavení jímky (z hygienických důvodů, aby doba skladování vody nebyla příliš dlouhá) a ekonomického hlediska (poměru mezi pořizovacími náklady a úsporou pitné vody). Návrh systému je vhodné svěřit zkušenostem pracovníků odborné firmy, která se podobnou činností zabývá.

Odborník navrhne i optimální objem zásobníku tak, aby byl dosažen co nejvyšší stupeň krytí dodávky užitkové vody (maximálně 100 %, pokud se zásoba dešťové vody nikdy nevyčerpá) při co nejmenších nákladech. Podstatou plánování je bilance mezi objemem dešťového odtoku a spotřebou užitkové vody. Použití jednoduchého simulačního modelu je vhodné především u větších objektů.

Údaje o provozu

Pověřená osoba bude pravidelně kontrolovat správnou funkci systému. Nátokové filtrační šachty musí být pravidelně čištěny každé čtyři týdny, samočisticí filtrační jednotky je vhodné zpočátku kontrolovat každé dva měsíce, poté dle míry zanesení je možné intervaly prodloužit až na jeden rok. Doporučené intervaly kontroly zařízení na dešťovou vodu řeší například norma DIN 1989, část 1.

Autor: Ing. Denisa Dvořáková

DOPORUČENÉ ODKAZY NA WEBY NAŠICH PARTNERŮ, KDE NALEZNETE ŘADU DALŠÍCH ZAJÍMAVÝCH INFORMACÍ K TÉTO PROBLEMATICE:

GLYNWED, s.r.o.: ww w.glynwed.cz   •  www.destova-voda.cz

MIROSEP, s.r.o.: ww w.mirosep.cz   •  www.jimky-zumpy.cz