Vysazení stromu je rozhodnutí pro další generace

Vstoupíte-li do zahrady, ocitáte se zpravidla ve více či méně "zeleném ráji", ve kterém stromy společně s keři rozhodují o charakteru zahrady. Snad s výjimkou zahrádek o plošné velikosti "dlaně" stromy najdeme všude. A možná, že i v této malinkaté zahrádce bude růst jeden strom, jedna jabloň nebo hrušeň. Zcela jistě vás zaujme výšková, tvarová různorodost jehličnatých a listnatých stromů. Odborníci mluví o habitu stromu. Zcela jistě si všimnete barevného kontrastu zeleně dřevin v listech. Při pozorném sledování budete obdivovat tvarovou a barevnou pestrost listů a snad vaší pozornosti neujde ani pestrost květů stromů.

Japonská sakura (Sakura prunus) vytváří nádherně kvetoucí dominanty v jarní zahradě.

Foto (C) ALENA KRATOCHVÍLOVÁ

V téměř každém plánu zahrady budou zachycena místa určená k výsadbě stromů. Keře, které se v zahradě funkčně uplatní daleko dříve než stromy, můžeme bez problémů do jisté doby přesadit, dopustíme-li se omylu v umístění. Se stromy je tomu jinak. Aby mohly plnit své poslání, potřebují čas. Ten jim musíme dát tím, že tam, kam je vysadíme, budou moci nerušené růst 40, 50, 80 let, aniž bychom je přesazovali. Třeba jen z toho prostého důvodu, že na místě, kam jsme je vysadili, stíní. Příkladů, že vysazený strom najednou "překáží", je mnoho. Překáží ve vjezdu ke garáži, podle nás nevhodně zastiňují dům, svými kořeny poškozují podezdívku plotu, vadí dokonce,že shazuje listy. Důvodu bychom jistě našli více. Z toho je zřejmé, že najít správné místo k výsadbě stromu, aby se mohl rozvinout do plné krásy, je rozhodnutí velice zodpovědné.

Když stromek sázíme, bývá to třeba jediný proutek a v zahradě není skoro vidět. Za 5, 10 let začneme vnímat jeho korunu a za další roky už nabídne příjemný stín, provoní zahradu, poskytne úkryt ptákům. Při dobré péči se nám v dalších letech odvděčí svou krásou. Tak jako stárne každý člověk, stárnou i stromy. A také jednou nastane čas, kdy se s ním generace našich dětí bude se smutkem v srdci loučit. Prozíravý člověk však pamatuje i na tuto chvíli a v dostatečném předstihu vysadí stromek nový.

Některé kultivary rostou velmi rychle. Již do desíti let mohou vytvořit bohatou korunu, která na podzim bude hrát všemi barvami.

Foto (C) PAVLA HARTMANOVÁ

Každý strom má své rozměry a potřeby

K dobrému umístění stromů, k zachování kontinuity krásy zahrady je vhodné mít základní znalosti o jednotlivých, v zahradách nejčastěji vysazovaných stromech, o jejich velikosti v dospělosti či nárocích na stanovištní podmínky. Na tomto místě je však třeba zdůraznit ještě jednu okolnost. Z přepestré druhové nabídky dřevin je výhodné dát přednost dřevinám – stromům, které pocházejí z našich podmínek. Je sice pravda, že některé dřeviny introdukované (takové, které původně rostou i v jiných světadílech) jsou velice přizpůsobivé, nicméně i z řady dalších důvodů z nich obtížně vytvoříme tzv. kostru zahrady.

Pokud si na zahradě vysadíme jeřáb, jeho bobule přilákají na podzim zpěvné ptáky. Pokud jsou jeřabiny jedlé, jsou zdrojem vitamínu C a můžeme z nich zavařovat marmeládu či vyrobit mošt.

Foto (C) PAVLA HARTMANOVÁ

Stromy jehličnaté

O tom, že vedle listnatých stromů existují stromy jehličnaté, stálezelené, zcela jistě každý ví. Ale informace, do jaké výšky ten který druh stromu vyroste, jak velký prostor bude potřebovat, jaké stanovištní podmínky vyžaduje, již tak rozšířené nejsou.

Z jehličnanů se do zahrad vysazují naše domácí druhy rodů: Picea – smrk, Larix – modřín, Pinus – borovice, Abies – jedle, Taxus – tis a Juniperus – jalovec. Z introdukovaných pak Chamaecyparis – cypřiš, Juniperus – jalovec (druhy ze Severní Ameriky), Picea – smrk (druhy z Asie, Balkánu, severní Ameriky), Pinus – borovice (druhy z Balkánu, jižní Evropy, severní Ameriky, Asie), Pseudotsuga – douglaska, Thuja – zerav, Tsuga – jedlovec aj.

Tím, že jsou po celý rok stálezelené, se kompozice, ve kterých jsou vysazené, mění jenom v hmotě podle přírůstlu. Svým tvarem působí v zahradách velice důstojně.

Jehličnany se uplatňují jak ve skupinách, tak i solitérně, vytváří kontrastní pozadí pro výsadbu zajímavých listnatých dřevin.

Vzrostlé jehličnany se hodí do větších zahrad, kde mohou vytvořit efektní solitér nebo k zahradám volně navazující na les. Zakrslé druhy můžeme ale vysadit téměř kdekoli, do květináčů či do skalek, nevyžadují velkou péči.

Foto (C) PETR VELFEL