Vítejte v koupelně!

Vítejte v koupelně!

Archeologické nálezy antických kamenných nádob, často s otvorem pro odtok vody, které zcela jistě sloužily k hygienickým potřebám, svědčí o tom, že člověk od pradávna toužil po příjemné koupeli. Ta však byla po dlouhá tisíciletí výsadou pro „lépe postavené“ vrstvy společnosti. Určitě se vám vybaví scény z filmů, kde významný panovník leží v očistné lázni obklopen nemalým počtem služebnictva a spoustou dobrého jídla a pití. Přitom často řeší důležité státnické problémy a zároveň o sebe nechává pečovat. Lázeň jako taková tak získává širší rozměr, stává se místem i pro očistu duše, relaxaci. I přestože koupelna, jako místo pro všechny tyto potřeby, si našla stálé místo v projektech architektů možná až v minulém století. Koupel znamenala pro generace našich předků více než jenom smytí potu a špíny po celodenní námaze. Jak běžela staletí, vana, zprvu dřevěná, později vyráběná i z jiných materiálů, se stala dostupnější i méně movitým vrstvám. Možná jste to zažili na vlastní kůži nebo znáte z vyprávění, že „vykoupání“ patřilo k jedné – stejně jako třeba společný nedělní oběd či buchty ke kafíčku – z příjemných událostí, a stalo se i určitým rodinným rituálem. Účelem úvodního slova není popisovat dostupnost vody v době, kdy nebyly koupelny, přívod a odtok vody; zmíním však, že i rodiny bydlící ve vyšším podlaží tzv. činžovního domu si, alespoň jednou v týdnu, koupel dopřály. Kbelíky studené vody přinášené třeba ze dvorku od pumpy, ohřívané na plotně – koupel v jedné vodě – děti, máma, táta. A tak, pomineme-li hygienické hledisko, měla určitě tato očista pro rodinu i hlubší význam.

Projekty bytů novostaveb v druhé polovině minulého století samozřejmě zahrnovaly sprchové kouty nebo koupelny. Byly však více méně řešeny jen pro hygienické potřeby: co nejmenší prostor – vana, umyvadlo, pračka, sušák na prádlo. I v takto limitovaném prostoru dokázali ti, co chtěli, nebo spíše měli možnost, pozvednout tuto místnůstku na specifický prostor i v rámci tehdejších omezených možností – tapety a podpultové sanitární vybavení do barvy atd... Dnes tyto problémy řešit nemusíme. Vodovodní řad je samozřejmostí a renomované firmy nabízejí spoustu účelového, atraktivního vybavení. Stačí se jen zamyslet, vybrat si a splnit si sen o pradávném účelu koupele.

Koupel nejenže nepozbyla, ale naopak nabyla svého významu. Základem samozřejmě zůstává hygienická potřeba. Není snadné říci, která z místností bytu či domu má větší či menší význam. Jisté však je, že v případě, nemáme-li lůžko, můžeme spát dočasně třeba na matraci na podlaze, nemáme-li sporák, koupíme si jídlo přes ulici, a i návštěva pochopí, že jsme ještě nezařídili obývák a posedí třeba v kuchyni. Je však těžké si představit, že se budeme mýt pod tekoucí vodou z kohoutku. A tak koupel a koupelna patří mezi životní priority. Dnes se můžeme díky společnostem nabízejícím vybavení koupelen cítit i v té nejmenší místnůstce sloužící pro očistu jako Kleopatra či César. Ať se jedná o obložení, vanu a její tvar, běžné nebo předními designéry navržené vybavení a drobné předměty. Náš trh nabízí množství kvalitních obkladových materiálů a dlažeb, vany různých tvarů a barev, vířivé vany, sprchové kouty, koupelnový nábytek, armatury, bazény, které se mohou stát součástí interiéru. Praktické řešení může zpříjemnit a zútulnit jakýkoli menší prostor, velkolepě pojaté pak být skutečně luxusní záležitostí.

Koupelna by měla mít v jednadvacátém století jedno z předních míst při řešení projektu bytu či domu. Slouží, nebo měla by sloužit, jak již bylo řečeno, k očistě těla i duše. Je místností, která je více než jiná naší identitou, skrývá i odhaluje naši intimitu. Nejen v rodinných domcích se může stát místem příjemných osobních i společně sdílených pocitů.  

Hydromasážní vana je vítaným zpříjemněním po náročném pracovním dni

( SANITEC / KERAMAG )