Rekordman dávných věků

Bambus patří mezi rostliny, která si zaslouží naši pozornost i obdiv. I když zatím v našich zemích není tak hojně sázen a rozšířen jako v západní Evropě, tak se pěstitelům v našich krajích nabízí možnost tuto módní a atraktivní okrasnou zeleň odzkoušet.

Stále bujný relikt

Co jsou to vlastně bambusy? Jedná se o rostliny vývojově velmi staré. Jejich pozůstatky se dokonce nacházejí ve vrstvách černého uhlí. Ve svém vývoji až do dnešní doby nezaznamenaly ve svém vzhledu podstatných změn. Pokud byste hledali domovinu této exotické rostliny, museli byste až na asijský kontinent, kde převážná část bambusových druhů roste. Nalezneme je v drsných podmínkách severního Japonska, Sachalinu či v himálajské oblasti Číny. Ale existují i druhy, které rostou pouze v tropickém a subtropickém pásmu. Podle těchto teritoriálních podmínek můžeme bambusy rozdělit do dvou skupin: na plně mrazuvzdorné až do -2 °C a na Indoor bambusy – bytové, které krátkodobě snesou pokles teplot pod nulu.

Ve volné přírodě nacházíme stále nové a nové druhy, jež teprve čekají na své uplatnění. Asijský kontinent je doslova jako krajka protkán krásnými porosty bambusů, které jsou nedílnou součástí každodenního života tamních obyvatel.

"Tráva poněkud přerostlá"

Bambusy dle botanického zařazení patří do trav, do čeledi lipnicovitých. Oproti běžným travám však mají mnohaletý dřevnatý stvol. Ten je hladký a po celé délce stvolu v určitých vzdálenostech je tvořen tzv. "kolénky". Stvol je dutý, pouze v kolénku je plný a v tomto místě se také kříží vyživovací pletiva, dávající tyčovině obrovskou pevnost. Tímto uspořádáním pletiv bambusová tyč nedokáže sílit a mohutnět, jako to známe u našich stromů. To znamená, že síla puku u země je obdobná jako mohutný a velký stvol. Největších rozměrů dorůstají rody Dendrocalamus a Phyllostachys, jejichž některé druhy mají vrcholy ve výšce až 35 metrů o průměru tyče až 300 mm! V našich klimatic­kých podmínkách však nedosáhnou těchto výšek jako ve své domovině.

Dle těchto velikostí lze bambusy rozdělovat na gigantické (velké druhy bambusů dorůstající kolem 8 – 15 m), středního vzrůstu (od 2 – 7 m) a druhy trpasličí, které dorostou pouze 0,3 – 1,5 m. Proto se při nákupu rostlin informujte na jejich maximální vzrůst, než je zasadíte na jim určené místo.

Rekordman i v českých podmínkách

Jednotlivé tyče jsou k zemskému povrchu zakotveny drátovitými, velice pevnými výběžky. Bambus nemá kůlové kořeny. Výběžky velice hustě rostou a protkají zem kolem sebe. Mějte proto na paměti, že u některých druhů dochází k rozrůstání do okolí, a proto je vhodné tomu předejít. Postačí umístit do hloubky 30–50 cm pod povrch pevnou bariéru z gumy, lina nebo dlaždic, a tím jim vymezíme daný prostor.

Tyčovina se při svém růstu vyvíjí jako veliký, špičatý trn, jež velice rych­le směřuje vzhůru ke světlu. V Asii například Phyllostachys viridiglaucescens jako vyvíjející se puk přiroste za 24 hodin až 60 cm! Tentýž druh v našich podmínkách přiroste za tutéž dobu 11 cm, což žádná naše rostlina nedokáže. Samozřejmě rostlina umístěná v kon­tejneru se chová při růstu jinak než rostlina zasazená na za­hradě. Stéblo během jedné sezóny dokáže takto dorůst do úrovně os­tatní vegetace. V horní polovině stébla pak začíná větvení a olistění.

Nechte rozehrát barvy

K plnému vyzrání tyčoviny dochází až v následujícím roce. V tuto dobu se objevuje i vybarvení, jež má bohatou paletu barev a odstínů. Mnoho druhů má stvol zelený, ale jsou i druhy, které mají stéblo žluté – Phyllostachys sulfurea, černé – Phyllostachys nigra, cihlově červené – Semiarundinaria fastuosa, atd. Jsou zahradní kultivary, jež mají stvol měnící se s ročním obdobím, např. Semiarundinaria Yashadake Kimmei. Efektní jsou druhy, jež mají stvol dvoubarevný, např. Phyllostachys bambusoides Castillonis je žlutý a jeho člunek je zelený. U některých druhů je barevnost stvolu druhořadá a nejefektivnější jsou výrazná kolénka, např. Phyllostachys pubescens Heterocycla má kolénka ve tvaru spleteného copu. Jak barevnost, hladkost stvolů i výrazná kolénka těmto rostlinám vtiskly vznešenost a eleganci.

Převážná část bambusů má list stálozelený, neopadavý i v našich podmínkách. Tato svěží a efektní zeleň je právě využívána v zahradnické tvorbě. Samozřejmě jsou opět vyšlechtěny kultivary bambusů, jež mají listovou zeleň obohacenou o barvy žluté - Sasa masamuneana Albostriata nebo Pleioblastus viridistriatus. Bíle žíhaný list má Pleioblastus fortunei. Některé druhy mají list velmi drobný - Pleioblastus distichus, nebo naopak velký, jako Sasa pal­mata Nebulosa nebo Sasa tessellata, mající až 40 cm dlouhý list.

Při nedostatku vody v parném létě nebo za velice tuhých mrazů se list roluje, čímž rostlina chrání sama sebe v extrémních podmínkách, a brání se tak možnému poškození. Protože se jedná o rostliny stálozelené, musíme dbát na to, aby vegetace měla celoročně dostatek vláhy. Proto je třeba bambusy před příchodem zimního období dokonale zalít, kolem rostlin navršit listí a zajistit i občasnou zálivku během zimy. Předcházíme tím možnosti, že rostlina nám sice nezmrzne, ale při holomrazech a při nedostatku vody uschne.

Neobjasněný signál přírody

Občas se odbornou i laickou veřejností šíří zvěsti, že začínají kvést bambusy. Je tomu opravdu tak. U některých druhů přichází květenství po 30, 60 i sto letech. Jestliže některý druh začne kvést, tak opravdu kvete všude a za každých okolností. Není rozhodující, zda je to stará rostlina nebo úplně malá sazenička. Ani nerozhodují podmínky, zda se jedná o bambus v přírodě nebo o bambus vysazený na zahradě na opačném konci svě­ta či o bonsai rostlinu. Tyto cykly a následná květenství jsou pro vědu zatím neobjasněnou zá­ha­dou. Nevíme, čím a jak se tyto rostliny řídí.

Samotné květenství není nikterak nápadné, ale následně vyvíjející se semena rostlině odčerpávají značné množství látek a živin. Tím rostlina nepřirůstá, olistění ztrácí zeleň a začne opadávat. V této fázi má bambusová rostlina dosti neutěšený vzhled. Je možné tomuto stavu předejít, když z rostliny se­mena otrháme, a tím zamezíme odčerpávání živin. U prošlechtěných zahrad­nických kultur bambusů nedo­chází k celkové devastaci. Předpokladem jsou dobré růstové pod­mínky, dostatek živin a vláhy. Pak dokáží tomuto nepříznivému stavu vzdorovat a přečkat bez velkých poškození.

Nenáročný a vděčný krasavec

Rozmnožování bambusů lze prová­dět dvěma způsoby. První možností je sběr semen. Ta však musejí mít původ ve své domovině, protože semena vzešlá z našich rostlin takřka nevykazují klíčivost. Druhou možností rozmnožování je dělení velkých trsů na menší. Tuto činnost je vhodné provádět v jarních měsících.

Mnozí naši pěstitelé si mylně spojují bambus s rákosem nebo rýží - sázejí bambus do trvale zamokřené či zaplavené půdy. Zemina přemokřená je velice těžká, což bambus nesnáší a rychle dochází k zahnívání kořenů s ná­sledkem odumření celé rostliny.

Proto je třeba mít stále na paměti, že bambus pro svůj růst potřebuje lehkou zeminu bohatou na humus s přiměřenou vlhkostí. Nejvýhodnějším složením pro výsadbu je speciální substrát. Ten se skládá z 1 dílu kompostové zeminy, 1 dílu rašeliny a 1 dílu hrubého říčního písku. Během vegetace je vhodné dodávat i průmyslová hnojiva (např. NPK). Při dodržení těchto minimálních požadavků se rostliny svému pěstiteli odvděčí celoroční svěží zelení.

V na­šich krajích zatím bambusy nemají žádné nebezpečné škůdce, pouze někdy u bytových bambusů se mohou objevit svilušky.

Příjemný společník pro chvíle oddechu

V Asii je bambus odnepaměti opěvován v nesčetných básních a je zpodobňován na mnoha obrazech, látkách atd. Zcela právem je ladnost a elegance bambusů srovnávána s ženskou krásou. Naopak jeho vzpřímenost, pevnost a nepoddajnost připomíná mužské rysy. Ať je tomu tak či onak, poutá na sebe pozornost i na evropském kontinentu. V této době se stává doslova módní záležitostí a poptávka předčí nabídku. Tuto atrak­tivnost si získal nejen svou krásou, ale i bezproblémovým pěstováním.

Bambus svojí celoroční svěží zelení upoutá naši pozornost v kte­rékoli roční době a navodí atmosféru klidu, lákající k odpočinku pod jeho hustou vegetací.

Bambusové rostliny jsou velice působivé v přenosných nádobách, při umístění na balkon či terasu tvoří příjemnou intimitu před okolním světem. V zimních zahradách jsou nepostradatelnou výplňovou vegetací. Je třeba připomenout, že při nákupu je třeba zjistit výšku dospělého jedince!

Nejširšího uplatnění a využití se mu dostává v okrasných zahradách. Bambusy mohou být umístěny kdekoli v zahradě jako podmanivé solitérní rostliny. Taktéž vytváří jedinečné kouzlo v symbióze s vodní hladinou. Snadno zjemní okolí u vel­kých plaveckých bazénů, jejichž velké konstrukční prvky jsou někdy rušivým elementem v zahradě. Je možné si s nimi rychle utvořit hustou bariéru živého plotu nebo zastínit nevzhledná zákoutí na zahradě. Nesmíme opomenout ani skutečnost, že pokud pěstujeme jedlý bambus, získáváme příleži­tost dodat chutnou a nepostrada­telnou přísadu do asijských pokrmů. Samotná tyčovina má nespočet možností ve využití v interiérech a exteriérech.

Autor: Vlastimil Kastner