Mapa a provázek. Plánujeme zahradu

Tak jako nezačneme bez projektu stavět dům, neměli bychom ani zahradu zakládat bez promyšleného plánu a projektu. Plán zahrady je prvním krůčkem k tomu, aby při realizaci byla prováděna jedna koncepce, která by měla jasný cíl, jak zahrada bude vypadat, aby splňovala naše představy a přání.

Často se stává, že budoucí uživatel zahrady se podle vlastních zkušeností a ještě více podle příkladů z okolí pustí do návrhu zahrady sám. Před ním leží plán se zákresem tvaru pozemku. Zná jeho orientaci ke světovým stranám. Ta je důležitá nejen pro orientaci domu, jeho umístění na pozemku, ale i při řešení zahrady. Zachytit je třeba výškové členění pozemku. Vedle pozemků na více či méně rovinatých místech bývají zahrady zakládány i v prudkých svazích. Nicméně rozhodnutí, kde bude stát dům a kterou část zaujme zahrada, je velmi závažné.

Návrh zahrady lze vypracovat různě. Odborník však zváží všechny okolnosti a vybere optimální řešení. A to s ohledem na místní podmínky, na vzájemné propojení domu a zahrady; navrhne nejenom vybavenost zahrady, ale i sortiment vhodných rostlin.

V tomto případě majitelé zvolili k pokrytí svého svažitého pozemku nízké dřeviny - listnaté i jehličnaté.

Foto (C) PAVLA HARTMANOVÁ

Mapa je důležitá nejen pro turisty

V podkladu musí být zaměřené všechny významné skutečnosti, které ovlivní budoucí využívání zahrady. U starších domů možná bude k dispozici dokumentace se zákresem půdorysu domu, u nových staveb bude možné použít některých z mapových podkladů předložených stavebnímu úřadu se žádostí o stavební povolení. Velmi často se stává, že v průběhu stavby dochází z nějakých důvodů k upřesnění polohy domu nebo k posunutí hranic pozemku. Dům je třeba znovu zaměřit a jeho skutečnou, výslednou polohu zanést do mapového podkladu, který bude sloužit k vypracování projektu zahrady. Potřebné je mít ve výkresu vyznačené vstupy, okna, vzdálenosti mezi nimi a inženýrské sítě včetně rozvodu vody v zahradě.

Do hry však vstupují další skutečnosti, které by měl ten, kdo zahradu navrhuje, pečlivě zvážit. Neznalost terénních, půdních a klimatických podmínek, neujasněnost vazeb domu a zahrady, neznalost nároků rostlinného materiálu vede k tomu, že po čase uživatel sám pozná, jakých a jak hrubých chyb se dopustil. Vynaložené investice a námaha nepřinášejí slibovaný efekt a neprojeví se ani uspokojení z vložené práce. I když uživatel o zahradě ví hodně, jeho představy se pak mohou rozcházet s výsledky. Avšak i pro odborníka–projektanta bychom měli připravit a zpracovat jakési libreto zahrady, ve kterém budou jasně formulována přání a úvahy, jak by zahrada měla podle našich představ vypadat.

Zahrada na míru

Aby zahrada mohla sloužit všem členům rodiny (včetně dětí nebo psa), je nutné prohovořit tuto otázku s odborníkem. Poměr mezi jednotlivými částmi je určen situací a potřebami uživatele. Je nepsaným pravidlem, že okrasnou část umísťujeme ve vstupní části domu, obytná část navazuje na dům a užitková zahrada je spíše v zadní části zahrady. Zatímco plochu užitková zahrady určuje množství zeleniny a ovoce, které rodina v průběhu roku spotřebuje, okrasná část zahrady bývá spíše odrazem citu a vkusu uživatele.  

Všechny zjištěné údaje si musíme zanést do tzv. situačního, polního náčrtku. Zachytíme do něho případné změny hranic pozemku, stromy, které v zahradě  rostou, doplňkové stavby a prvky (jako manipulační plochy, vjezdy apod.),  u svažitých pozemků hrany a paty svahů, vodní zdroje (studny).

Živý plot rozděluje zahradu na část odpočinkovou, kde se můžete volně pohybovat či posedět, a část užitkovou.

Foto (C) PAVLA HARTMANOVÁ

Za úspěchem stojí znalost geometrie

Nejjednodušší metodou k zaměření pozemku je metoda "kolmic"  (metoda 90°), kdy od pevných rovných stran domu, plotu či napnutého provázku měříme délkové vzdálenosti bodů, které ve výsledném mapovém podkladu spojíme úsečkami. Zaměřit například stromy či jiné prvky lze i pomocí průsečíků vzdáleností dvou pevných bodů. Vzdálenosti potom kružítkem přeneseme do plánu. V místě protnutí kružnic je hledaný bod.

Drobnější terénní nerovnosti zjistíme tak, že v nejvyšším bodě položíme lať, kterou pomocí vodováhy srovnáme do roviny. Svislým průmětem latě k nejnižšímu bodu svahu zjistíme převýšení. Je-li svah delší než použitá lať, postupujeme od místa průmětu latě tak, že do místa průmětu posuneme konec latě, srovnáme do roviny a na druhém konci latě opět svislým průmětem zjistíme převýšení. Tak postupujeme až k patě svahu. Zjištěné průměty sečteme a zjistíme celkové převýšení.

Počítejte i s tím, co není vidět

Ke zhotovení dobrého podkladu pro návrh zahrady musíme zachytit i stavby zabudované v zemi, jako např. septiky, čistírny vody, zavlažovací rozvody či rozvody osvětlení.

Veškeré zjištěné údaje jsou velmi důležité z hlediska výsledného zpracování projektu. Ten musí vyřešit výškové rozdíly, umístění ploch a zařízení určených k odpočinku, sportování, pro bazén, případně okrasné jezírko, umístění pergoly, ohniště nebo krbu. V plánu musí být zachyceno vedení cest a pěšin.

V prvním stádiu po založení zahrady  jsou stromy a keře malé. Je třeba mít představivost, do jakých rozměrů dorostou za více let a zda se na zahradu vejdou.

Foto (C) PAVLA HARTMANOVÁ

Odborník nakonec v plánu navrhne druhovou skladbu dřevin a květin pro výsadby v zahradě, jejich situování na pozemku. Navrhne plochy vhodné ke zřízení květinových záhonů. V návrhu užitkové části lze s ohledem na stanovištní půdní i klimatické podmínky a orientaci ke světovým stranám navrhnout nejen systém výsadby, ale i její druhové , resp. odrůdové složení. Umístění doplňkových zařízení (pařeniště, skleník, místo na kompost, drobná stavba na nářadí) je třeba řešit ve spolupráci s uživatelem. Vedle správné orientace (podélná osa východ – západ u jednostranného pařeniště) musí být vyřešen příjezd k užitkové části. Součástí návrhu řešení by měl být i rozvod vody a elektrických kabelů pro zahradní osvětlení. Z návrhu řešení lze poté zhotovit mapový podklad v měřítcích 1 : 200, 1 : 100 u zahrad větších rozměrů či 1 : 50 u zahrad malých.