Práce s keramikou (2) - Spárování a ochrana obložených ploch

Obdobně jako v případě lepicích materiálů je i ve spárovacích hmotách široký výběr. Jejich vývoj a výroba jsou vedeny snahami o zvyšování produktivity práce, vyššími nároky na zatížení spár a jejich vyšší trvanlivost, jakož i požadavky na co nejlepší vzhled. Spárování je důležitou činností, která spolurozhoduje o celkovém vzhledu celého díla. Se spárováním můžeme začít po zatuhnutí nalepené keramiky, uspěchaná činnost může narušit pevnost lepidla nebo při spárování můžeme pohnout obkladem. Proto vyčkáme alespoň 24 hodin od dokončení lepení.

Pokud provádíme jen údržbové či rekonstrukční práce a potýkáme se se starými spárami, bude dobře, odstraníme-li zbytky starých spárovacích hmot. Škrabkou, šroubovákem nebo špachtlí vyškrábeme starou hmotu do hloubky několika milimetrů. Vytvoříme tak dostatečný objem prostoru na to, aby mohl proběhnout proces tuhnutí ve spárovací hmotě, kterou budeme nanášet. Pokud nebude objem dostatečný, proces tvrdnutí zcela neproběhne.

Spárovací hmotu dostáváme do spáry stěrkou, houbičkou nebo vytlačovací pistolí. Barevnost spárovací hmoty volíme vždy s ohledem na keramické materiály. Platí přitom, že základní barvou není bílá, jak se mnozí mylně domnívají, ale světle až středně šedá. Ta harmonicky ladí k naprosté většině barev i povrchových struktur keramiky, je odolná a není citlivá k obarvení či znečištění. Současná nabídka na trhu dává k dispozici celou škálu šedých odstínů, se kterými lze realizovat téměř jakýkoli obklad či dlažbu. Bílá barva je naopak příliš kontrastní a citlivá k obarvení či znečištění.

U dlažeb, kde je namáhání i riziko zašpinění vyšší než u obkladu stěn, volíme raději střední až tmavší odstíny šedé, což nám zajišťuje dobrý vzhled plochy i po delší době užívání. U obkladů stěn pak volíme světle až středně šedé barvy.

Spárovací hmoty se dělí na cementové, silikonové, epoxidové, akrylátové a polyuretanové. Cementové, silikonové a epoxidové spárovací hmoty jsou na trhu ve stejné barevné škále, což v interiéru skýtá možnost jejich vzájemné kombinace bez narušení celkového vzhledu vyspárované plochy.

Akrylátové a polyuretanové spárovací hmoty jsou určeny pro výplň spojů a spár v prostorách, kde dochází k velkému mechanickému zatížení. Bližší informace o spárovacích hmotách jsou soustředěny v kapitole Stavební chemie.

Nová generace dlaždic pro moderní interiéry.

Foto (C) RAKO, série Elba

Ochrana obložených ploch

Po pokládce keramiky a po vyspárování je třeba povrch ochránit po dobu, kdy se provádějí dokončovací práce. Pohyb pracovníků po nechráněném povrchu může nenávratně poškodit i velmi odolný povrch, protože na botách se přináší zrnka prachu a písku. Může proto dojít k poškrábání plochy, narušení či znečištění spár, případně vtlačení cizích těles do spárovací hmoty. Keramiku chráníme před znečištěním při malování, a pokud přece jen dojde ke znečištění, snažíme se barvu odstranit co nejdříve.

Velmi často se podlahy pokrývají igelitovými fóliemi nebo novinami, ale to je velmi nešťastné řešení, jsou to materiály, které se smekají. Může dojít snadno k úrazu, nehledě na omezenou možnost ochránit dlažbu před poškrabáním většími kamínky. Proto se používají silnější materiály, alespoň kartónové desky nebo ještě lépe speciální textilní rohože (tkané či netkané), které buď samy svou stykovou plochou zajistí, že se při pohybu osob nebudou posouvat, nebo pokud speciální protiskluzovou podložkou nemají, je jednoduché je k podkladu přilepit například páskou na koberce. Volíme však taková lepidla či lepicí pásky, které nezanechají stopy. Obklady stačí opatřit fóliemi, protože jejich jedinou funkcí bude zabránit znečištění. Důkladnou (i když zdlouhavou a na první pohled až zbytečnou) ochranou předejdeme poškození keramiky nebo mnohem zdlouhavějším čisticím postupům a problémům.