Jednovrstevné zděné stěny

Vylehčování vede ke snížení pevnosti a únosnosti zdiva, což představuje významný faktor, který může do budoucna limitovat uplatnění jednovrstvých konstrukcí. Již při pouhém pohledu na tepelněizolační schopnosti tvárnic je přitom zjevné, že kategorie pasivních domů je tradičním jednoplášťům téměř zapovězena. Někteří výrobci se přesto snaží nabídnout svým zákazníkům zdicí prvky "vhodné" pro pasivní stavby, ale pouze s hodnotou součinitele prostupu tepla těsně kolem nepsané hranice pasivních stěn U = 0,15 W/(m²K). Hodnotu doporučenou pro nízkoenergetické domy U = 0,25 W/(m²K) nicméně v přijatelných tloušťkách dosahují tvárnice prakticky od všech významných výrobců na současném trhu.

Mezi nejvýznamnější prodejce jednovrstvých energeticky úsporných stěn u nás patří výrobce pórobetonu Ytong, který v současné době doporučuje zákazníkům čtyři základní druhy konstrukcí pro obvodové stěny (stejně jako systémová řešení pro šikmé i ploché střechy) v rozdílných energetických standardech. Dvě z nich, první určená pro energeticky úsporné a druhá pro nízkoenergetické domy, jsou tradiční jednoplášťové stěny bez zateplení.

Ytong svými tepelněizolačními schopnostmi skutečně vyniká. Svému úspěchu vděčí materiálu, ze které zdivo vyrábí. Systém jednovrstevného zdiva má ale i své odpůrce, mezi jejichž největší relevantní argument patří to, že se u jednovrstevného zdiva složitě dosahuje staveništní přesnosti a obtížně eliminují tepelné mosty. Ytong tomuto argumentu ale předchází  přísnými pravidly při stavbě jednovrstvé zděné stěny a vyžaduje přesné zdění a pečlivé provedení detailů, aby se vlastnosti dokončené stěny přiblížily teoretickým výpočtovým nebo laboratorně změřeným hodnotám. Termovizní snímky také hovoří ve prospěch pórobetonových objektů. Snímky totiž dokazují, že je z Ytongu možné bez větší námahy postavit kvalitní jednoplášť, který vykazuje minimální tepelné mosty. Na snímcích je vidět, že stěny z pórobetonu se vyznačují vysokou kompaktností a i při detailním pohledu vypadají jako stěny s vysokou vrstvou tepelné izolace.

Na většině jednoplášťových staveb se při termovizi objeví typický problém používání zdicích prvků s jinými, horšími, izolačními vlastnostmi. Nejčastějším příkladem bývá použití rozbitých nebo poškozených tvarovek. S tímto problémem se můžeme setkat převážně u stavebních prvků se složitou geometrickou strukturou, jako jsou například dutinové tvárnice. U nich tepelná izolace přímo závisí na vzduchových komorách a i malé poškození při zdění nebo nešetrném zacházení může značně snížit izolační schopnost prvku. Podobné je to i s dělením tvárnic mimo modulový rozměr. Naopak u pórobetonu tyto problémy prakticky odpadají, protože i rozbité prvky lze velmi jednoduše tvarovat a přesně napojovat a vytvořit tak homogenní stěnu bez zbytečných nepřesností a tepelných vazeb.

Řezání pórobetonových tvárnic na míru patří k velkým výhodám tohoto materiálu. Přímo na stavbě lze stavební materiál YTONG přizpůsobit a vytvářet homogenní stěny.

( XELLA.CZ )

Mezi další slabá místa většiny zděných stěn se zařadily tepelné vazby mezi jednotlivými stavebními prvky. Velkou roli zde především hraje přesnost výroby jednotlivých tvarovek a také preciznost zdění. Na tepelné vazby v podobě vodorovné zdicí spáry má vliv především tloušťka maltového lože. Trend v tomto směru udává opět pórobeton. Jeho výrobní rozměry jsou velmi přesné a tvárnice mají minimální rozměrové odchylky. Ytong se vyzdívá na minimální maltovou spáru tloušťky 1 až 2 mm, což představuje ve srovnání s 10 mm silným maltovým ložem u běžných pálených cihel zcela zanedbatelný tepelný most. Ostatní výrobci reagují na dobré vlastnosti pórobetonu a snaží se v poslední době jeho náskok dohnat výrobou přesnějších broušených cihel, které se stejně jako pórobeton „lepí“ na tenkovrstvou maltu. Pórobetonové tvárnice vytvářejí zcela homogenní zdivo a ani ve svislých spárách u nich nedochází k žádnému izolačnímu oslabení stěny.

Běžné tepelné vazby mezi tvárnicemi snižují izolační schopnost stěny a neměly by ve většině případů způsobovat problémy s kondenzací vody na vnitřním povrchu stěn. To ale neplatí u tepelných mostů, jako jsou nároží, sokly, ostění, překlady, ztužující věnce atd. Při špatném provedení těchto detailů nedochází pouze k tepelnému oslabení stěny a ke zvýšení tepelných ztrát domu. Povrchová teplota na kritických místech vnitřního povrchu obvodových stěn může poklesnout pod teplotu rosného bodu a ve svém důsledku vést k nežádoucímu vlhnutí konstrukce. To samozřejmě dále zhoršuje izolační schopnost detailu a okolních konstrukcí a navíc negativně ovlivňuje kvalitu vnitřního klimatu a hygienu stavby. U zdicích prvků s vnitřními dutinami, které mají diametrálně odlišné (nižší) izolační vlastnosti ve svislém směru než ve směru vodorovně kolmo na stěnu, to vyžaduje komplikovaná řešení mostů pomocí různých dílčích zateplení (ostění, sokl, atiky, překlady…), která stavbu prodražují. Oproti tomu pórobeton se stejnými vlastnostmi ve všech směrech dokáže většinu tradičních tepelných mostů vyřešit velmi jednoduše bez dodatečných opatření. Řadu detailů jako například ostění oken je navíc možné elegantně a jednoduše zaizolovat přímo drobnými přířezky z pórobetonu.

Jak odhalily snímky z termovize u konkrétních domů z Ytongu, ať už realizovaných dodavatelskou firmou nebo svépomocí z pórobetonových tvárnic, je reálné vyzdít i bez zateplení velmi přesně obvodové stěny, aby splňovaly hodnoty pro nízkoenergetický dům. Domy z Ytongu toho docilují zejména díky odlišné technologii zdění a podstatně vyšší průměrné staveništní přesnosti.

Výrobce Ytongu si je vědom toho, že právě přesné provedení stavby je alfou a omegou jednoplášťových konstrukcí. Proto dbá na proškolování a vzdělávání profesionálů z oblasti stavebnictví a svým zákazníkům doporučuje využít bezplatných služeb, jako je založení rohů první řady tvárnic vlastními předváděcími mistry, využití technických poradců v celém průběhu stavby aj. Každý může snadno a bez zbytečných výdajů dosáhnout na stavbu, která se bude vyjímat svou kvalitou i nízkou spotřebou.

www.xella.cz