Jak se starat o strom, aby byl zdravý

Každý strom je samostatným jedincem, s vlastními projevy, s vlastním uspořádáním, se zcela určitými znaky, které jej odlišují od jiných stromů. Při troše fantazie by se strom mohl přirovnat k člověku. Vzniká, roste, rozmnožuje se, mění se, trpí chorobami, stárne a umírá. A jako se jeden člověk liší od druhého, i stromy se liší jeden od druhého. Podobně je tomu i při jejich ošetřování.

Zatímco člověk může prostředí, které mu škodí, opustit, stromy jsou na tom podstatně hůře. Prostředí, do kterého byly vysázeny, si samy nevybraly. Byl to člověk, který je zasadil do prostředí, které nemusí zcela odpovídat jejich potřebám. Z toho vyplývá i povinnost člověka postarat se o ně. Přitom stromy nejsou na ošetřování nijak náročné, pokud jsou dobře ošetřeny již při výsadbě.

Zasaď strom a …

Jehličnaté stromy musejí být vysazovány s balem, zhruba od září do října, aby do zimy stačily ještě zakořenit. Vysazovat můžeme i na jaře, asi tak od března do doby, než začnou rašit pupeny. Při poškození kořenového balu se zvyšuje nebezpečí úhynu dřeviny. Při vlastním sázení musí být jáma minimálně 2x větší, než je průměr balu. Pokud je bal chráněn jutou, obal pouze rozvážeme. Pevné kontejnery však musíme odstranit. Pro jehličnaté dřeviny je důležitá zálivka – a nejenom po výsadbě, ale i v zimě.

Jehličnaté dřeviny upravujeme řezem pouze výjimečně. Odstraňujeme jen suché větve, případně konkurenční výhony, jestliže byl hlavní výhon zničen. Z jehličnatých dřevin snáší řez pouze tis.

To, že jste stromu vybrali to nejlepší místo, se projeví jeho zdravým růstem a v případě ovocného stromu bohatou úrodou.

Foto (C) PAVLA HARTMANOVÁ

Opadavé stromy, které sázíme buď na podzim nebo na jaře, můžeme sázet i bez balu. S balem se vysazují pouze některé (např. vybrané druhy javorů, magnólie) a doporučován je i u výsadby buků, dubů a habrů. Ošetření před výsadbou spočívá v odstranění poraněných kořenů. U korunky se provádí tzv. tvarovací řez, pokud již nebyl proveden ve školkařském závodě a korunka nebyla založena tam. V dalších letech po výsadbě se u listnatých stromů provádí jenom opravný řez, eventuálně průklest. Při nich se odstraňují větve zahušťující korunu, případně konkurenční výhony.

Řez stromu pomáhá

Na zahradách se mohou vyskytnout i staré stromy. Jejich ošetřování je lepší přenechat odborníkům, kteří musejí znát nejenom přirozený tvar jednotlivých druhů stromů, způsob jejich růstu, větvení, stavbu koruny a další. Oni dokáží posoudit, zda bude ošetření stromu vhodnější rozložit na několik období, oni by měli posoudit případnou stabilitu, respektive její zlepšení po provedení řezu. Jak provedení řezu, tak vlastní ošetření vzniklých ran, které se stávají vstupními branami pro infekci, jsou úkony poměrně složité, se kterými si odborník poradí snadněji než laik. Vzniklé rány se hojí u některých druhů velmi rychle, u jiných je tento proces velmi dlouhý, nebo k tvorbě hojivého pletiva nedojde vůbec. Každý řez musí být proveden tak, aby se nacházel v blízkosti zóny, která zajišťuje zhojení rány. Pro laika bude asi velmi obtížné tuto zónu přesně určit.

I ovocný strom se může stát dominantou zahrady a poskytovat kromě sladkých plodů i stín.

Foto (C) PAVLA HARTMANOVÁ

Vedle tvarovacího řezu koruny, kterým se sleduje, aby koruna měla dostatečně velkou mechanickou odolnost, aby kmen byl symetricky zatížen, se provádí u starších stromů řez, kterým se zajišťuje bezpečnost, nebo řez zdravotní, který zabraňuje šíření onemocnění. Ke zdravotnímu řezu se počítá i tzv. prosvětlování korun.

Jak a co řezat – postup

Než přistoupíme k vlastnímu řezu, je důležité si uvědomit rozdíly pramenící z růstových charakteristik jednotlivých druhů stromů a keřů. Jinými slovy řečeno, musíme jinak provést řez u okrasných dřevin s převislým růstem a jinak budeme postupovat u stromů s růstem vzpřímeným.

Nejdříve si určíme důležitost větví v systému koruny, abychom nesprávně neodstranili hlavní větve. Z koruny odstraníme suché, poškozené a nemocné výhony. Řez provedeme do hloubky až k tak zvanému živému dřevu. Rány ošetříme ochranným fungicidním nátěrem.

Ve druhé fázi odstraníme větve rostoucí napříč korunou. Řez provádíme až k větevnímu kroužku nebo k následnému postrannímu, správně postavenému výhonu. Pak prohlédneme hlavní větve. Pokud jsou zdravé, sledujeme jejich postavení s ohledem na celkový růst stromu. Jestliže jsme museli odstranit tak zvaný vedoucí výhon, pokusíme se o jeho náhradu jiným výhonem, jehož růst usměrníme vyvázáním k vedlejším výhonům.

Pro vysoké a dobře rostoucí dřeviny použijeme tak zvaného hlubokého zpětného řezu. Stromy, u kterých provedeme tento zásah, musíme prosvětlovat až do doby, kdy se nám podaří obnovit korunu.

Řez stromu provádíme dobře naostřenými kvalitními nástroji, aby byl pro stromy co nejvíce šetrný. Tvarováním koruny ulehčíme kmeni, který by se mohl až rozštěpit pod vahou listí a plodů.

Foto (C) PAVLA HARTMANOVÁ

U starších stromů se často v místech bývalých silných větví objevuje hniloba. Pro záchranu stromu je potřebné místo důkladně dezinfikovat, a podle postavení ohroženého místa na kmeni stromu zajistit odvedení vody mimo poškozené místo. Dřívějším způsobem ošetření napadených míst bylo jejich zaplnění betonem. Dnes od tohoto způsobu z mnoha důvodů upouštíme.

Při odstraňování silných kosterních větví postupujeme stupňovitě. Větve odřezáváme po částech. Poslední část větve u větevního kroužku nejprve zespodu nařízneme. Řez potom dokončíme shora. Řeznou ránu nožem opravíme a natřeme ochranným nátěrem.

Prosvětlením stromu docílíme bohatší úrody i zeleně

Mezi dřeviny, kterým upravujeme jejich celkový vzhled, patří javory – Ailanthus, olše ‑ Alnus, buky – Fagus, Fothergilla, jasany – Fraxinus , dřevořez – Gleditsia, ořešáky – Juglans, tulipánovníky – Liriodendron, zimolézy – Lonicera, kustovnice – Lycium, šácholan velkokvětý – Magnolia grondiflora, mišpule – Mespillus, platany – Platanus, mochny – Potentilla a další.

Řezem keřů se snažíme o prosvětlení a zároveň o zmlazení. Odstraňujeme výhony poškozené, křivě rostoucí, a podle druhu výhony staré. Takzvaný zmlazovací řez, který provádíme buď na podzim nebo brzo na jaře, musíme podle druhů dělat postupně. Většina keřů kvete na tzv. druhém dřevě. Jednorázovým řezem bychom tedy z keře odstranili většinu květních pupenů. Keře by byly sice pěkně husté, ale nekvetly by. Řez zásadně provádíme co nejníže, abychom odstranili větší část starého dřeva.

Podmínkou kvalitní úrody je prosvětlení koruny. Větve proto řežeme i zevnitř koruny. V době vegetačního klidu (únor, březen) odstraňujeme hrubší větve řezem na kroužek. Na jaře nás přivítá záplava bílých květů hrušky a bzučící včelky.

Foto (C) PAVLA HARTMANOVÁ

Růže je třeba připravit na zimu

Podobně postupujeme i u růží, i když jejich hlavním obdobím řezu je polovina března. Na podzim odstraníme odkvetlé části těsně nad nově vytvořeným pupenem. Dlouhé, ohnuté výhony zkracujeme o jednu třetinu až o polovinu. Vyřežeme výhony na kořenech a výhony nemocné nebo poškozené. Konečný řez růží provádíme na jaře po odhrnutí . Velkokvěté růže řežeme hlouběji, na dvě až tři očka. Mnohokvěté polyantky řežeme na osm nebo deset oček. Pro růže je typické, že během několika let se na rostlině objevuje nehezké staré dřevo a že růže stárnou. Provedeme tedy hluboký zmlazovací řez, kterým odstraníme nežádoucí staré dřevo. Zmlazení provádíme etapovitě, během dvou až tří let.

Některé druhy dřevin musíme řezat každoročně, jiné nemusíme řezat vůbec. Tvarovací řez , který používáme u živých tvarovaných plotů, provádíme každoročně. Nejvhodnější dobou je pozdní podzim až únor. Opravný řez provádíme v období vegetace, v době než výhony začnou dřevnatět. Nastíněný postup a pravidla řezu musíme podřídit druhu ošetřované dřeviny a řez provádět s cílem dosažení zdravého a pěkného stromku nebo keře.

Jak správně ošetřit strom

K nejčastějším poraněním stromů dochází odřením a poraněním kůry na kmenech stromů. Ošetření spočívá v seříznutí okraje kůry a ve vytvarování povrchu rány do podlouhého eliptického tvaru. Zákrok lze provádět výhradně v době vegetace, než dojde k zaschnutí místa, ze kterého se kůra odchlípla. Podobná poranění vznikají např. při sluneční spále, kdy následkem přehřátí kůry může dojít k odumření buněk kambia a lýka. Kůra z takto poškozených míst musíme zpravidla odstranit a povrch dřeva ošetřit.

Tak jako člověk stárne a umírá, stárnou a odumírají i stromy. Když už musíme strom odstranit, je vždy třeba zvážit všechny možné způsoby jeho záchrany. Uvědomme si, že neodstraníme pouze dřevo stromu, ale zatracujeme především čas, který strom potřeboval ke svému růstu, k tomu, aby nám nabízel po dlouhou dobu své služby, a že bude trvat, než jej plnohodnotně nahradí jiný.

Pozemek může být ohraničen desítky let rostoucími dřevinami. Je vhodné během vegetačního klidu odstranit dřeviny náletové, aby neubíraly živiny zdravým a vzrostlým jedincům.

Foto (C) PAVLA HARMANOVÁ