Jak poznám, že rostlina potřebuje vodu?

Rostliny ke svému správnému vývinu potřebují dostatek vody, především v období vegetace. Bez vody nemohou vzejít vysetá semena, rostliny nemohou přijímat živiny, zkrátka nemohou žít. Spoléhat se na déšť nelze. Zahradu musíme zalévat podle potřeby a v dostatečné míře po celý rok. Za horkých letních dnů je dostatečná zálivka podmínkou existence rostlin. Kdybychom zalévali jen tak, abychom zavlažili vrchní vrstvy půdy, sluneční žár by půdu stačil vysušit.

Podle čeho určujeme míru zálivky?

Jednoduše. Podle půdního druhu a obdělatelnosti musíme do půdy nechat vsáknout takové množství vody, aby alespoň 15 cm vrstva půdy byla provlhčena. Čím lehčí s písčitější půdu na zahradě máme, tím hlouběji se voda vsákne.

Kontrolu množství dodané vody můžeme provést jednoduchým způsobem. Do zavlažovaného prostoru postavíme kolmo ke zdroji rozstřikované vody ve stejných vzdálenostech kalibrované nádobky. Jakmile voda dosáhne výšky 2 až 3 cm, můžeme rozstřikovač přesunout. Při zálivce zahradní hadicí můžeme zkoušku nasycenosti půdy vodou provést rýčem. Při mírném odkrytí profilu půdy zjistíme hloubku, do jaké voda pronikla. K zálivce musíme přikročit, jakmile vrchní vrstva půdy vyschla na 2 až 3 cm. Nejvhodnější a nejefektivnější dobou pro zálivku je večer, neboť účinky slunce nesnižují efekt zavlažování a voda může proniknout hlouběji do půdy.

Pro větší zahrady je výhodné současně s jejich zakládáním vybudovat dostatečně hustou závlahovou síť. Způsobů provedení je celá řada. Rozmístění zdrojů rozstřikované vody musí vykrýt rovnoměrně celou plochu zahrady. Vedle rozstřikovačů umístěných nad terénem existují tak zvané ponorné rozstřikovače různé konstrukce. Výhodou instalace rozstřikovačů pod terén je usnadnění ošetřování travních ploch, zatímco u stabilně instalovaných rozstřikovačů pod terénem je narušena plynulost při sečení trávníku. Rozptyl vody rozstřikovačů je buď kruhový, nebo oboustranný.

Pro malé zahrady, abychom ušetřili čas, používáme místo tradičních zahradnických konví zahradní hadice ukončené regulátory pro rozstřik nebo rozprach vody. K usnadnění zálivky můžeme hadice upevňovat k nosičům, které pouhým zatlačením zapíchneme do země. Intenzitu proudu vody pro zálivku řídíme podle druhu zalívaných rostlin. Pro vzcházející semena volíme co nejjemnější rozprach vody, silnější proud vody použijeme na zálivku rostlin již zakořeněných a rostoucích.

Pravidelnou zálivku vyžaduje zejména zelenina, jako jsou fazole, hrášek, zelí, salát, špenát, ředkvičky, okurky, rajčata a další. Ovocné stromy a keře nejsou nijak zvlášť náročné na zálivku. Pravdou ovšem je, že při nedostatku vody jsou plody menší. Rybíz, angrešt, maliny a ostružiny při nedostatku vody silně snižují výnosy.

Květiny v zahradě mají odlišné nároky na půdní vlhkost. Množství zavlažovací vody tedy řídíme podle druhu rostlin. Rostliny vysazené do závěsných nádob vyžadují, zejména za teplého a suchého počasí, minimálně dvakrát týdně zalévat.

Jednou z metod jak udržet přirozenou vlhkost půdy, je mulčování rostlin pěti až osmicentimetrovou vrstvou organického substrátu. Snížení výparu z půdy příznivě působí na růst většiny rostlin.