Energetická náročnost staveb (1)

Není to pouze sílící tlak na úsilí zaměřené na eliminování dopadů civilizačních vymožeností na ekologii a vnější prostředí v širším měřítku, ale především neustále se zvyšující ceny energií, které vedou majitele stávajících, ale i stavitele nových objektů ke snižování tepelných ztrát budov a tím i snižování spotřeby energií na vytápění.

Toto však není pouze trend posledních let. Již od dob, kdy se lidem podařilo „zkrotit“ oheň alespoň do té míry, že ho jako zdroj energie přenesli do svých příbytků, se přirozeně zabývali i otázkou, jak si teplo udržet co nejdéle, tedy jak co nejvíce snížit úniky tepla. Nemalou roli hrál i výběr stavebního materiálu pro obydlí, přirozeně v rámci možností doby a majitele stavení. Tepelné vlastnosti obvodových konstrukcí se legislativně začaly řešit ve druhé polovině 19. století. I u nás byly vydány první stavební předpisy, ale k postupnému zvyšování nároků na tyto tepelné vlastnosti dochází až od 70. let minulého století. V rámci snižování energetické náročnosti budov jsou v současnosti kladeny na majitele i stavitele budov nové požadavky a nová kritéria, která jsou předepsána českou legislativou, vyhláškami a dána zákony, ale i samotní majitelé se snaží šetřit svou kapsu těmi nejzákladnějšími opatřeními v podobě utěsnění výplní stavebních otvorů, přes zateplení až ke stavbě nízkoenergetických či pasivních domů.

TROCHA TEORIE, OKOŘENĚNÁ LEGISLATIVOU

Z důvodů opatření vedoucích k úsporám energie ve všech členských zemích Evropské unie, byla i Evropskou komisí legislativně přijata řada směrnic, norem a dokumentů, zahrnující široké spektrum možných úspor, z nichž do popředí vystupuje otázka týkající se energetické náročnosti budov, což se přirozeně vztahuje i na opatření u nás. Mnohé průzkumy ukázaly, že spotřeba energie na vytápění, osvětlování, přípravu teplé vody a další provoz budov, tj. domácností, kulturních, vzdělávacích, sportovních a dalších zařízení činí až 40 % celkové spotřeby energie, z nichž samotné domácnosti tvoří dvě třetiny!

Stavba současnosti tedy musí vyhovovat platným zákonům a předpisům dle stanovených kritérií, a zároveň musí být opatřena požadovanými doklady. Mezi základní doklady vztahující se k energetické náročnosti budovy patří energetický audit budovy, který je předepsán zákonem č. 406/2000 Sb. a prováděcí vyhláškou č. 213/2001 Sb., ve které jsou uvedeny další podrobnosti, novelizovanou v roce 2004 vyhláškou č. 425/2004 Sb. Obsahují informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách. Audit zahrnuje i případný návrh opatření, která je nutné zrealizovat, aby bylo dosaženo energetických úspor. Výše uvedené vyhlášky stanovují, kdo má povinnost tomuto auditu podrobit své energetické hospodářství a budovu. Jen pro upřesnění – jde o každou fyzickou osobu, která žádá o dotaci v rámci programů dotovaných ze státních prostředků, pokud instalovaný výkon energetického zdroje přesahuje 200 kW, dále o organizační složky státu včetně krajů a obcí, i příspěvkových organizací s vyšší roční spotřebou než udává stanovená hodnota. Tato povinnost platí také pro fyzické či právnické osoby (vyjma příspěvkových organizací) s celkovou roční spotřebou energie vyšší, než je udávaná hodnota stanovená vyhláškou č. 213/2001 Sb. §10. Pro organizační složky státu a výše uvedené je to 1500 GJ, pro fyzické a právnické osoby je povinností auditu se podrobit, pokud je roční spotřeba vyšší než 35 000 GJ. Při spotřebě vyšší než 700 GJ je povinností zařídit si zpracování auditu.

Energetický audit musí být zpracován v souladu s využitím energeticky úsporných materiálů a postupů, v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Obsahuje i písemnou zprávu, kde je uvedeno hodnocení současné úrovně energetického hospodářství a budov, celkovou výši dosažitelných energetických úspor včetně použitých vstupních a výstupních údajů a metod výpočtů, návrh vybrané varianty doporučené k realizaci energetických úspor včetně ekonomického zdůvodnění.

Energetický audit smí provádět výhradně energetický auditor, což je fyzická osoba zapsaná na seznamu energetických auditorů, která složila odborné zkoušky, je způsobilá k právním úkonům, má požadovanou odbornou způsobilost a je trestně bezúhonná. 

Požadovaným dokladem býval energetický průkaz budovy (vyhláška 291/2001), tedy soubor údajů, které klasifikují budovu z hlediska základních užitných vlastností a energetické účinnosti dle platných technických norem a vyhlášek, hodnotící budovu z hlediska spotřeb energií koeficientem měrné spotřeby tepla, včetně spotřeby tepelné energie na vytápění prostupem a spotřebu energie větráním, se zahrnutím tepelných zisků z vnitřních zdrojů a z oslunění. Jeho vypracování nebylo určeno žádným právním předpisem, mohl je tedy vypracovat každý, kdo byl schopen zvládnout metodiku výpočtu. Energetický průkaz se teoreticky vztahuje na nové budovy a objekty, u nichž byla provedena změna dokončené stavby podléhající energetickému auditu. V současné době však není vyžadován.

Po zrušení vyhlášky č. 291/2001 Sb. energetický průkaz budovy od 1. ledna 2009 plně nahrazuje průkaz energetické náročnosti budovy (ENB). Tento dokument hodnotí budovu z hlediska všech energií, které do budovy vstupují, tedy energie na vytápění, chlazení, ohřev vody, větrání a osvětlení. Doložení požadavků na jejich spotřebu je třeba k prokázání dodržení obecných podmínek technických požadavků ve smyslu vyhlášky č. 286/2009 Sb., o obecných technických požadavcích na stavby. Tento nově požadovaný průkaz obsahuje dvě části, a to grafické znázornění ENB, tj. grafické znázornění třídy ENB, která zařazuje budovu do třídy ENB pomocí barevně odlišené stupnice; protokol průkazu ENB, tj. formulář, ve kterém je popsána budova po stránce stavební, po stránce tepelně technických parametrů i jednotlivých energetických systémů, včetně tříd energetické náročnosti pro jednotlivé energetické systémy, pokud jsou v budově umístěny.

Informace o stavu tepelné ochrany budovy (dle požadavku ČSN 73-0540-2 Tepelná ochrana budov Část: 2 - Požadavky) graficky znázorňuje energetický štítek obálky budovy. Můžete jej získat díky aplikaci na webu www.porometr.cz .

WIENERBERGER CIHLÁŘSKÝ PRŮMYSL

Požadavek na průkaz ENB je dán zákonem o hospodaření energií a od 1. ledna 2009 (tj. od doby kdy je průkaz ENB vyžadován) ukládá (dle dalších povinností daných zákonem a vyhláškami) stavebníkovi, vlastníkovi budovy nebo společenství vlastníků jednotek při pořízení stavby nebo změně stavby (zák. č. 183/2006 Sb.) tyto povinnosti:

• splňovat požadavky na energetickou náročnost budov (vyhláška č. 148/2007 Sb.),

• splňovat porovnávací ukazatele (požadované tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí, vlastnosti a provoz technického zařízení budovy a osvětlení; vyhláška č. 148/2007 Sb.),

• splňovat požadavky stanovené harmonizovanými českými technickými normami.

Průkaz energetické náročnosti budov nesmí být starší než 10 let a je součástí dokumentace při:

(1)       výstavbě nových budov

(v případě, kdy je plocha budovy větší než 1 000 m², musí průkaz obsahovat i výsledky posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních zdrojů vytápění: kombinovaná výroba elektřiny a tepla, dálkové nebo blokové ústřední vytápění či chlazení, decentralizované systémy dodávky elektrické energie založené na energii z obnovitelných zdrojů, tepelná čerpadla),

(2)       větších změnách stávajících budov s celkovou podlahovou plochou nad 1 000 m², které ovlivňují energetickou náročnost, (větší změny staveb – opravy, rekonstrukce, modernizace, jsou takové, které se provádějí na více než 25 % celkové plochy obvodového pláště budovy),

(3)       prodeji nebo nájmu budov, popř. jejich částí v případech, kdy pro tyto budovy nastala povinnost vypracovat průkaz energetické náročnosti dle předchozích dvou bodů.

Energetický štítek obálky budovy (a protokol k energetickému štítku) je v současné době pouze doporučené hodnocení. Jeho zpracování a užívání není ze zákona povinné, nemusí být povinnou součástí stavební dokumentace, avšak může být vyžadován. Zavádí ho ČSN 730540-2/2007. Slouží pro hodnocení budovy z hlediska kvality navržené stavební konstrukce a geometrického tvaru budovy. Nehodnotí tedy energie, ale takzvanou „obálku“ domu. Je v podstatě obdobou energetického štítku spotřebičů. Zmíněná ČSN energetickým štítkem klasifikuje budovy do kategorií A-G, přičemž A je mimořádně úsporná, do B spadají úsporné domy, až po písmeno G, které označuje domy mimořádně nevyhovující. Většina budov stavebního fondu ČR spadá do tříd D a E, avšak v budoucnu se počítá, že například budovy horší než kategorie C by neměly vůbec obdržet stavební povolení.

Energetické štítky budov dle vyhlášky č. 148 Sb. jsou součástí hodnocení při zpracování průkazu ENB.

DOPORUČENÉ ODKAZY NA WEBY NAŠICH PARTNERŮ, KDE NALEZNETE ŘADU DALŠÍCH ZAJÍMAVÝCH INFORMACÍ K TÉTO PROBLEMATICE:

WIENERBERGER CIHLÁŘSKÝ PRŮMYSL, a.s.: www.wienerberger.cz, www.porometr.cz, www.porothermDUM.cz