Bezpečnost dětí nepodceňujte ani doma! (1)

Vybavení bytu či domu podléhá požadavkům a potřebám těch, kteří v něm žijí. Pokud je členem domácnosti dítě, musíme obzvlášť velkou pozornost věnovat tomu, aby byl domov bezpečný.

Dům či byt by měl být zařízen tak, aby rodiče veškeré své činnosti zvládali i s přítomností dítěte, aby se v něm dítě cítilo dobře, mělo si kde hrát a aby na něj doma číhalo co nejméně nástrah. Statistiky totiž hovoří jasně: většina úrazů předškolních dětí vzniká právě v "bezpečí domova", přičemž nejrizikovějšími místy bytu jsou kuchyně, koupelna, dílna, garáž a bazén na zahradě.

Batole v rodině vyžaduje zvýšenou pozornost a dostatečnou obezřetnost rodičů v každém okamžiku. Vlastní pohyb dítěte vždy znamená možné ohrožení. Zejména v kuchyni nebo v blízkosti krbů či krbových kamen je třeba zajistit mechanické zábrany, které neumožní přístup k horkým plochám nebo ohni.

Foto (C) EWA KARÁSKOVÁ

Bezpečnost v domě či bytě se hodnotí podle přehlednosti a využití prostoru, použitého nábytku a celkové infrastruktury s ohledem na rozvody elektřiny, přítomnost spotřebičů atd. Na dítě do šesti let by měli rodiče vždy vidět nebo je alespoň slyšet, a mít tak kontrolu nad tím, co právě dělá. To jim umožní přehledná dispozice prostoru. Kuchyň a obývací pokoj i další místnosti, v nichž během dne tráví rodina čas, by měly být proto propojené. Jednou z možností je dnes časté spojení kuchyně s obývacím pokojem. Dalším řešením, zejména tam, kde příčku probourat nelze a do jednoho z pokojů ústí zbytečně dvoje dveře, je částečné zazdění přebytečných dveří a vytvoření "kontrolního okénka".

Nejčastější příčinou dětských poranění bývá pád, velké nebezpečí proto představují okna. Nejrizikovější jsou okna otočná kolem středové osy. Manipulace s nimi totiž nevyžaduje vynaložení velké síly. Vhodné je proto jak na okna, tak na dveře umístit zarážky. Měly by být dostatečně vysoko a okno by po jejich instalaci nemělo bez odblokování jít otevřít víc než na šířku zhruba 10 cm.

Skleněné dveře opatříme ochrannou vrstvou (nalepenou bezpečnostní fólií) a na čiré sklo můžeme umístit nálepky s obrázky, aby dítě vidělo, že se pod nimi nachází skleněná výplň. Pokud máme kyvadlové (létací) nebo samozavírací dveře, v blízkosti dítěte je zajistíme, aby si do nich nepřivřelo prsty. Mnohé nebezpečné pády dětí může způsobit i úder létacích dveří. Zvýšenou pozornost věnujeme zámkům a klíčům, důležité je, aby se zámek na dveřích nezasekával. Klíče nikdy nenecháváme ve dveřích – mohlo by se stát, že se dítě zamkne a nebude si umět otevřít.

Velkou pozornost v domě s dětmi věnujeme schodišti. Nesmí být strmé, má mít pevné zábradlí, protiskluzovou úpravu hran schodů a musí být dobře osvětlené. Vzdálenost mezi tyčkami v zábradlí by měla být malá, aby mezi ně dítě nemohlo prostrčit hlavu nebo jimi propadnout. Ani na bezpečné schodiště by se však malé dítě nemělo dostat bez dozoru. Zabránit mu v tom mohou vrátka, která se běžné dají koupit.

Kuchyň

Kuchyň je místem, kde tráví rodina nejvíce času. Zejména při vaření zde však na dítě číhá celá řada nebezpečí. Ve věkové kategorii do čtyř let je nejčastější příčinou vážných popálenin opaření, u dětí starších jedenácti let jde o popáleniny způsobené elektrickým proudem a výrazně v této kategorii převažují chlapci. Pozitivní je, že v porovnání s uplynulými lety registrují lékaři méně popálenin malých dětí způsobených elektrickým proudem. Rodiče totiž dnes více dbají na zabezpečení domácnosti a mnohem dostupnější jsou také nejrůznější ochranné pomůcky. Nejde-li to tedy zařídit jinak a dítě se v kuchyni vyskytuje i během přípravy jídla, pokusíme se alespoň vhodným vybavením možná rizika eliminovat. Při vaření chráníme sporák nerezovou ohrádkou v přední části varné desky, aby na sebe dítě nesvrhlo horký hrnec. Pokud není v základní výbavě sporáku, lze ji dokoupit i samostatně. Ze stejného důvodu vaříme na zadních plotýnkách a rukojeti hrnců obracíme směrem do středu sporáku, popřípadě ke stěně.

Kuchyň s koupelnou patří mezi nejrizikovější místnosti každé domácnosti. Chvíle nepozornosti nebo ponechání dítěte bez dozoru může naše nejdražší bytosti připravit o zdraví nebo i o život. Statistiky úrazů hovoří jasně – velký podíl úrazů tvoří popáleniny a opaření horkou vodou.

Foto (C) PETR VELFEL

Varné desky bývají zabezpečeny proti spuštění. Sklokeramické desky se senzorovým ovládáním mají zámek, který znemožní, aby je dítě uvedlo do provozu. U plynové desky existuje dětská pojistka proti otevření plynu. Lepší je zvolit pro děti těžší způsob, kdy musí být knoflík nejdříve vytažen (a ne zatlačen) a pak pootočen. Na plynových sporácích a varných plotnách se nachází také termopojistka, která v případě, že zhasne plamen, přeruší přívod plynu. Sporáky také bývají vybaveny ukazatelem zbytkového tepla ve varných zónách. Spodní zásuvková skříňka kuchyňské linky by neměla stát vedle sporáku, vynalézavé dítě může zásuvky použít jako schůdky a dosáhnout tak na varnou desku.

Při koupi nové trouby bychom se měli ujistit, že má mechanickou dětskou pojistku, která brání otevřít dvířka trouby během pečení. Dvířka by měla být vyrobena z třívrstvého nebo čtyřvrstvého skla, aby se dítě při vnějším dotyku nespálilo. K další bezpečnostní výbavě patří výstup horkých par v zadní části varné desky a funkce automatického vypnutí zdroje tepla.

Mikrovlnné trouby a myčky na nádobí bývají zajištěny proti náhodnému spuštění a otevření dvířek za chodu. V případě, že je dítě otevře, automaticky se vypne probíhající program.

Aby se nestalo, že si dítě otevře truhlicovou mrazničku a zavře se v mrazicím prostoru, umístíme na dvířka mechanický zámek, který nedovolí mrazničku otevřít bez předchozího odemknutí. Některé modely kombinovaných chladniček s elektronickým ovládáním mají dětské pojistky, které brání dítěti náhodně je vypnout. Pojistky chrání jak před zkažením potravin, tak před vytopením domácnosti.

Bezpečnost varných konvic zvyšuje funkce automatického vypnutí po dosažení bodu varu vody a ochrana před ohříváním prázdné konvice. Důležité je také, aby poklop konvice byl pevně přichycený a nedal se lehce odejmout. Často se totiž stává, že při vylévání vody upadne a hrozí opaření.

Nádoby s horkými tekutinami nenecháváme vychladnout na zemi. Stejně tak je nepostavíme ani na okraj pracovních nebo odkládacích ploch. Nikdy totiž nedokážeme odhadnout, jak vysoko dítě dosáhne. Při vaření v žádném případě neposazujeme dítě na pracovní desku. I když tak může vzniknout dojem, že je máme pod dohledem, stačí chvilka a dítě může spadnout nebo mu tím umožníme dosáhnout na nějaký horký či ostrý předmět.

Pro rané dětství je typické strkání prstů a předmětů do elektrických zásuvek nebo okousávání elektrických šňůr. Právě v kuchyni často bojujeme se záplavou kabelů na pracovní desce i kolem ní. Problémy dělají různá překřížení šňůr a také horko kolem sporáku a voda kolem dřezu. Nebezpečné jsou zejména visící šňůry, které lákají děti k tomu, aby si za ně zatáhly. Snadno tak může dojít k svržení spotřebiče. Šňůry kuchyňských přístrojů proto vedeme tak, aby na ně dítě nedosáhlo. Výborným řešením těchto problémů je rozšíření pracovní plochy o deseti- či dvaceticentimetrovou nerezovou rampu u stěny, pod níž jsou klubka kabelů schována. Přímo v rampě jsou pak instalovány zásuvky a rozdvojky.

V domácnosti s malými dětmi je nutné používat záslepky elektrických zásuvek, které se vytahují speciálním klíčem. Druhou možnost představují speciální dražší zásuvky s již zabudovanou dětskou pojistkou uvnitř. Po vyjmutí zástrčky se mechanismus automaticky zablokuje. Uvolní se pouze vsunutím obou vidlic najednou. Hodí se i bezpečnostní světlo, které svítí a zároveň chrání zásuvku. Pokud některá zásuvka probíjí, je nutné ji okamžitě vyřadit z provozu a nechat opravit. Totéž se týká spotřebičů, které způsobují zkrat.

Ve svítidlech, na něž dítě dosáhne, je vhodné nahradit žárovku zářivkou, zabráníme tak popálení o žhavý povrch. Důležitý je jistič s centrální pojistkou – dojde-li ke zkratu, automaticky vypne celý obvod. V dětských lampičkách se vyvarujeme použití halogenových žárovek nebo volíme takovou konstrukci, která zabrání možnosti dotyku ruky či prstů s vysoce zahřátým povrchem baňky halogenky. Krátkodobé či jen letmé dotyky způsobují závažné a bolestivé popáleniny.

Kromě opaření a popálení hrozí v kuchyni také bodné, sečné a řezné rány. Těm mohou částečně zabránit dětské pojistky proti otevření na zásuvkách s příbory a dalším kuchyňským náčiním (podrobněji o nich píšeme v kapitole o nábytku a kování).

V dosahu dětí do dolních skříněk ukládáme pouze "bezpečné" tvary a materiály. Jde o nádobí, které dítě může najít a hrát si s ním, aniž by hrozila újma nádobí či dítěti. Pozor na hliníkové nádoby – dítě je nepoškodí, nemělo by je ale cucat. Smaltu zase hrozí otlučení, nerezu prohnutí. Sady plastových misek nebo kelímků si dítě pod dozorem může skládat, bez problémů je pak zase rychle uklidíme.

Máme-li malé dítě, vyhneme se ubrusům, které přesahují přes okraj stolu. Dítě by mohlo strhnout nejen jej, ale i vše, co na něm leží. Pokud se ubrusu odmítáme vzdát, alespoň jej ke stolu pevně přichytneme.

Nebezpečný může být i odpadkový koš. Rozhodně v něm nenecháváme vyhozené zbytky chemikálií nebo rozbité sklo. Nádoba na odpadky by měla být uzavřená a měli bychom ji denně vyprazdňovat. Prázdné lahve a konzervy nikdy neskladujeme v kuchyni na zemi.

Při zařizování nové kuchyně si všímáme, jak na prevenci proti úrazům mysleli výrobci nábytku a spotřebičů. Snažíme se také, aby vzdálenost mezi varnou deskou, dřezem a lednicí byla co nejkratší, a tudíž uhlídatelná. Právě tento prostor je totiž odborníky na dětské úrazy označován za nejrizikovější. Pokud si nejsme bezpečností své kuchyně jisti, raději sem dítěti zabráníme přístup například dočasně instalovanými vrátky do dveří, nebo pro jeho pobyt zde použijeme přenosnou ohrádku. Nezapomínáme ani na to, že na nebezpečná místa se může dítě dostat i v chodítku.